Počet dětí s PAS roste, příčiny stále nejsou známé

Porucha autistického spektra (PAS) je neurologické a vývojové postižení, které se projevuje narušením mozkových procesů. To vede k atypickému chování, problémům v komunikaci, narušeným interakcím a omezené schopnosti učit se. Od roku 2000 podle západních odborníků počet pacientů výrazně roste.

Pro diagnostiku autismu dosud neexistují objektivní nástroje, jako jsou například krevní testy nebo zobrazovací metody. Diagnóza je postavena na pozorování a komunikaci s pacientem. Termín spektrum označuje širokou škálu příznaků. Někteří lidé s PAS mají vynikající komunikační schopnosti, zatímco jiní téměř nemluví. Někteří jsou extrémně citliví na zvuky, doteky nebo jiné podněty, jiní vykazují stereotypní chování. Jsou jedinci s PAS, kteří potřebují pomoc s každodenními úkony, zatímco další jsou samostatní.

Odborníci doporučují, aby se testy na tuto poruchu prováděly u dětí ve věku mezi 18 až 24 měsíci, kdy se začínají projevovat první symptomy. Zatím ovšem v západním světě obecně platí, že diagnóza se provádí až v pěti letech. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že počet případů mezi dětmi ve věku pěti let se od roku 2012 téměř zdvojnásobil. Mnoho zemí však stále postrádá přesné údaje o výskytu těchto případů.

Co způsobuje autismus?

Příčiny vzniku autismu jsou nejasné. Mezi vědci převládá názor, že příčina má původ již v děloze během vývoje mozku dítěte. Výsledky studií směřují k průběhu těhotenství; některé naznačují, že důvodem mohou být porodní komplikace či nezralost novorozence.

Stále větší množství odborníků se přiklání k epigenetice – kombinaci genetiky a vlivů prostředí. Jedna z teorií předpokládá, že spouštěčem genetických mutací způsobujících autismus je znečištěné životní prostředí. Mezi další potenciální rizika patří výskyt PAS u sourozenců, věk rodičů, nízká porodní hmotnost, novorozenecká žloutenka, nezdravá skladba střevní mikroflóry a poruchy imunitního systému. Žádné odborné studie nepotvrdily souvislost PAS s očkováním, přestože tento názor se hojně objevoval v devadesátých letech.

Proč počet případů roste?

Experti přisuzují nárůst těchto diagnóz kvalitnějším a dostupnějším screeningovým metodám a rozšíření spektra příznaků PAS. Od roku 2013 se pod pojem autismus zahrnuje jak autistická porucha, tak i Aspergerův syndrom a pervazivní vývojová porucha. Vědci zároveň upozorňují, že přibývají rizikové faktory, jako je předčasný porod a vyšší věk rodičů.

Existuje léčba?

Konkrétní léčba autismu zatím neexistuje. Odborníci však zdůrazňují, že zásadní je především včasná diagnostika. Včasné intervence a podpora, nejlépe před třetím rokem věku, jsou klíčové pro zlepšení kognitivních, sociálních a komunikačních dovedností dětí.
Patří sem například:

• logopedická terapie
• ergoterapie
• nácvik sociálních dovedností
• senzorická integrační terapie
• vizuální pomůcky
• strukturované aktivity
• individuální vzdělávací plány
• rodinná terapie
• klidné, předvídatelné prostředí